Možná to tak taky máte. Stanovený den, který je vyčleněn hříchu, sladkému hříchu. U mě je to pátek. V pátek totiž navštěvuji cukrárnu. Společně se švagrovou chodíme z mateřského centra (kde cvičíme s miminky) rovnou do nedaleké cukrárny. Vždycky si říkáme, že musíme doplnit vydanou energii (asi je všem jasné, že toho tam zrovna moc osobně nenacvičíme). Už při vstupu do cukrárny mi hlavou letí, že je teprve dopoledne a zákusek mám místo svačiny...no musím přiznat, že to svědomí zrovna neuklidní :-). Stejně si ho však dopřeju... Svíravý pocit výčitky mě ale pořád někde vzadu v hlavě tlačí, takže odpoledne už mě to hryže tak moc, že jdu dobrovolně na hodinu na orbitrek... ale stojí to za to. Miluju sladké a proto MILUJU PÁTKY :-)